Hlavním cílem tiskové konference bylo představení průzkumu veřejného mínění na téma nebezpečí diabetu, ze kterého jednoznačně vyplynul alarmující závěr:
Lidé hrozby cukrovky stále hrubě podceňují.
Průzkum veřejného mínění, který byl proveden v únoru letošního roku, ukázal, že pouze 56 % lidí připouští, že diabetes patří mezi vážná a život ohrožující onemocnění.
Na TK vystoupili:
MUDr. Miloš Janeček, předseda zdravotnického výboru Senátu
prof. MUDr. Terezie Pelikánová, předsedkyně výboru České diabetologické společnosti
prof. MUDr. Milan Kvapil, předseda Diabetické asociace
Průzkum veřejného mínění, který byl proveden v únoru letošního roku, ukázal, že veřejnost stále nebere vážně až smrtelná nebezpečí, která cukrovka představuje. Každých 10 vteřin umírá ve světě jeden člověk na cévní komplikace spojené s cukrovkou. Ročně v Česku na následky diabetu zemře více než 20 tisíc pacientů. Podle aktuálního průzkumu si však tato nebezpečí uvědomuje pouze polovina lidí. Navíc jsou rizika a hrozby spojené s touto chorobou v populaci stále významně podceňovány. Třetina respondentů, kteří objektivně spadají do rizikové skupiny s vysokou pravděpodobností výskytu diabetu, si tuto hrozbu vůbec nepřipouští a míru rizika onemocnění u své osoby hodnotí jako nízkou.
„Bez nadsázky můžeme v souvislosti s cukrovkou hovořit o civilizační epidemii této choroby. O to závažněji je třeba vnímat dnešní výsledky průzkumu, které svědčí o tom, že lidé hrubě podceňují rizika spojená s výskytem diabetu,“ uvedl prof. Milan Kvapil, předseda Diabetické asociace ČR.
Průzkum také ukázal, že lidé, kteří mají reálně nízké riziko diabetu, si to většinou uvědomují. Třetina z těch, kteří mají naopak reálně vysoké riziko onemocnění, jej považuje za nízké a jen 5 % dokáže svůj zdravotní stav zhodnotit reálně. Dvě třetiny (66 %) osob starších 60 let jsou přesvědčeny, že se jich onemocnění diabetem netýká. Takto odpovídali i ti respondenti, jejichž životní styl a zdravotní stav je předurčují právě do vysoce rizikových skupin onemocnění diabetem – diabetes mellitus v rodinné anamnéze, nadváha, hypertenze, porucha metabolismu tuků, těhotenská cukrovka, nezdravý životní styl.
„Denně se v ordinacích setkáváme s diagnostikovanými pacienty, kteří byli dosud bytostně přesvědčeni, že jich se tato nemoc týkat nemůže. Cukrovka je v běžné populaci chorobou velmi dobře známou, málokdo si ale připouští, že by se mohla týkat i jeho samotného,“ vysvětlila prof. MUDr. Terezie Pelikánová, DrSc., předsedkyně výboru České diabetologické společnosti. Za alarmující považuje také další související výsledek průzkumu, který odhalil, že čtyři z deseti lidí nepodstupují u svého praktického lékaře preventivní vyšetření na riziko onemocnění cukrovkou. Podle odborných odhadů existuje v Česku až 250 tisíc diabetiků, u kterých nebyla nemoc zatím prokázaná, protože se o svoji hladinu cukru v krvi vůbec nezajímají.
Výsledky průzkumu rovněž ukázaly, že lidé vnímají diabetes mellitus jako středně vážné až vážné onemocnění, jehož výskyt v České republice stoupá a stát by mu měl věnovat větší pozornost než dosud.
„Jako lékař vím, že diabetes jako civilizační choroba má spoustu příčin. Nesmírně důležitá je proto prevence a včasná léčba. Zdravotnický výbor Senátu chce proto podpořit myšlenku Národního diabetologického programu a dostat tak informace o prevenci do širšího povědomí občanů,“ uvedl MUDr. Miloš Janeček, předseda Zdravotnického výboru Senátu.
Cukrovka patří k nejrychleji se šířícím civilizačním chorobám současnosti. V České republice postihuje zhruba 850 000 obyvatel a dalších pacientů dramaticky přibývá. Podle odhadů odborníků by mohl cukrovkou trpět v roce 2035 každý desátý obyvatel Česka. Cukrovka však není jen závažný zdravotnický problém. Bez koncepčního řešení na úrovni vlády se může stát dokonce neufinancovatelná. Stát vynaložil v roce 2012 na léčbu jednoho pacienta s diabetem přibližně 33 540 Kč. Při počtu pacientů převyšujícím 841 000 osob je to více než 28 miliard ročně.
Z průzkumu veřejného mínění vyplynula mj. také tato zjištění:
- téměř polovina populace má v rodinné anamnéze diabetes mellitus,
- nadváhou trpí dle subjektivního hodnocení více než 35 % respondentů (obecně statistiky uvádí až polovinu populace),
- hypertenze si je vědomo 22 % populace,
- poruchu metabolismu tuků uvádí 16 % populace.
- Stravování
Podle průzkumu necelé dvě třetiny populace (62 %) tvrdí, že se stravují zdravě. „V této souvislosti se obávám, že jde spíše o přání, než o kritické zhodnocení skutečného stavu věci. Stravovací návyky české populace se sice rok od roku mírně zlepšují, tak skvělých výsledků ale podle mého soudu bohužel zatím nedosahujeme,“ říká prof. Kvapil.
- Sport
Výsledky průzkumu ukázaly, že pravidelně sportuje jen necelá polovina populace (45 %) – nejčastěji lidé ve věku do 29 let, lidé svobodní, s vyšším vzdělaním (SŠ a VŠ) a lidé s příjmy nad 20.000 Kč čistého měsíčně. „Aktivní styl života a zejména pohyb jako takový přitom působí jako významný preventivní faktor. Jeho podceňování patří k dalším neřestem naší civilizace, což současným populacím přináší nejrůznější zdravotní problémy nejen v oblasti diabetu,“ vysvětluje prof. Pelikánová.
Průzkum byl proveden v únoru letošního roku na vzorku 501 respondenta, jeho zpracovatelem byla agentura ppm factum research, s.r.o.
Záznam z TK si můžete prohlédnout zde