Další typy diabetu

těhotná s manželem_wTěhotenská cukrovka
Těhotenská cukrovka (gestační diabetes) je forma diabetu, která vznikne v těhotenství. Postiženo je v naší populaci asi 1–3% všech těhotných žen. V minulosti nebyla těhotenská cukrovka považována za příliš závažnou komplikaci. Rostoucí znalosti o nitroděložním vývoji a jeho souvislostech s dalším životem nového jedince mají za následek přísnější přístup k těhotenskému diabetu.

Placenta produkuje řadu látek hormonální povahy. Ty jsou nezbytné pro normální průběh těhotenství. Svými účinky některé tyto hormony působí opačně než inzulin, a to vede ke zvýšení hladiny cukru v krvi. Zmíněné placentární hormony jsou v největším množství vyplavovány mezi 24.–28. týdnem těhotenství. Uvedené týdny se proto nejvíce hodí k odhalení těhotenské cukrovky. Ta nevyvolává obvykle výrazné příznaky, a tak může uniknout pozornosti těhotné i jejího lékaře.

Ženy, které patří do některé z níže uvedených skupin, mají vyšší riziko výskytu cukrovky nebo poruchy tolerance cukrů v těhotenství.

Rizikové faktory pro výskyt těhotenské cukrovky jsou:

  • výskyt cukrovky u přímých příbuzných těhotné ženy
  • předchozí porod dítěte s hmotností nad 4000g
  • obezita
  • věk nad 25 let
  • cukr v moči na počátku těhotenství
  • opakované potrácení nebo předchozí porod mrtvého plodu
  • hypertenze či preeklampsie v předchozím těhotenství
  • diabetes v předchozím těhotenství

Ženy s jedním rizikovým faktorem jsou obvykle doporučeny k vyšetření zátěžového testu v 24–28. týdnu. Jestliže je přítomno více rizikových faktorů, je nutný individuální přístup. V některých případech je vhodné sledovat tyto ženy v diabetologické ambulanci již od počátku těhotenství.

Těhotenská cukrovka se nejčastěji projeví až v druhé třetině gravidity, kdy jsou již orgány a orgánové soustavy plodu vytvořeny. Při vyšších hladinách cukru v krvi matky a tedy i plodu dochází k jeho zrychlenému růstu. Porod nadměrně velkého plodu je komplikovaný a rizikový. Dochází k velkým porodním poraněním jak matky, tak plodu. Často je nutné provést císařský řez. Dítě matky se špatně léčenou těhotenskou cukrovkou je velké, ale nezralé. Jeho poporodní adaptace je zhoršována příliš nízkou hladinou cukru v krvi, těžší novorozeneckou žloutenkou a dalšími komplikacemi. Tyto děti si s sebou do dalšího života nesou vyšší rizika pro vznik cukrovky hlavně druhého typu, obezity, vysokého krevního tlaku.

Základem léčby každé cukrovky, nejen těhotenské, je pečlivé dodržování diabetické diety a pravidelného denního režimu. Obsah sacharidů v dietě určí ošetřující lékař – diabetolog. Obvykle se pohybuje mezi 250–300 g sacharidů na den. Vhodná je i přiměřená fyzická aktivita. Je nutné se poradit s porodníkem o jejím rozsahu a charakteru. Tělesná aktivita nesmí přílišnou náročností ohrozit průběh těhotenství. Tam, kde tato léčebná opatření nestačí, musí být po celý zbytek těhotenství podáván inzulin. Také porodnické kontroly probíhají častěji než u zdravých těhotných. V určitých případech je ovšem nezbytné častěji provádět vyšetření ultrazvukem, aby mohl být včas odhalen zrychlený růst plodu.

Je známo, že u žen, které měly v těhotenství gestační diabetes, se vyvine v 40% – 60% po 15–20 letech cukrovka 2. typu. Její vznik lze oddálit normalizací hmotnosti, dostatkem pohybu a rozumným stravováním.

Další méně časté typy diabetu

Mezi ostatní specifické typy diabetu patří cukrovka provázející jiné choroby, cukrovka vyvolaná genetickými defekty, například genetickými defekty funkce β-buněk, cukrovka indukovaná chemickými látkami a léky apod.

Sekundárním diabetem označujeme cukrovku, která provází jiné choroby. V roce 2007 trpělo tímto typem diabetu v České republice 10 000 lidí, tj. 1,3% ze všech diabetiků. Patří sem hlavně diabetes při onemocněních slinivky břišní, diabetes při chorobách žláz s vnitřní sekrecí.

Chronický zánět slinivky břišní bývá spojen s diabetem v 15–70 % případů podle tíže onemocnění. Chirurgické odnětí více než 90% slinivky břišní způsobuje cukrovku v 60–100% podle rozsahu a lokalizace výkonu. Nádory slinivky břišní vyvolávají diabetes až v polovině případů. Hemochromatóza, porucha vstřebávání a ukládání železa v těle. Železo se ukládá mimo jiné do slinivky břišní a způsobuje cukrovku u 75 % nemocných. Naproti tomu cystická fibrosa, dědičná choroba, při které bývá nadměrně hustý sekret hlavně žláz v dýchacích a trávicích cestách, vyvolává diabetes jen v 10 % případů.

Při všech těchto jmenovaných chorobách bývá snížena produkce inzulínu. Léčba bývá individuální, i když v mnoha případech je nutné inzulín do těla dodávat injekčně. Diabetická dieta a s ní související režimová opatření jsou pochopitelně i zde nezbytná.

Typ diabetu MODY (maturity-onset type diabetes of the young)

Tento typ je podmíněn genetickým defektem funkce β-buněk. Manifestuje se nejčastěji do 25 let. Lze jej většinou více než pět let kontrolovat bez podávání inzulínu. Do dnešního dne bylo popsáno asi 10 podtypů. Nelze vyloučit, že v budoucnu budou objeveny další podtypy. Jednotlivé podtypy se liší tím, který gen je poškozen. Vyjma MODY diabetu typ 2, jde o choroby s vysokým rizikem rozvoje cévních komplikací. Léčba se neliší od léčby ostatních typů cukrovky.